Popeleční středou začíná postní doba

Popeleční středou začíná čtyřicetidenní příprava na Velikonoce - doba postní. Spolu s Velkým pátkem je jedním ze dvou dnů přísného postu. Kněz při mši svaté nebo při bohoslužbě slova požehná popel připravený z jívových ratolestí v předchozím roce při obřadech Květné neděle. Poté uděluje věřícím popelec: každého označí popelem na čele a pronese slova: "Pamatuj, že jsi prach a v prach se navrátíš" (Gn 3, 19) nebo "Čiňte pokání a věřte Evangeliu." 

Název "popelec" pochází z 10. století, kdy se uděloval kajícníkům na znamení pokání. Popeleční středou se také výrazně změní liturgické písně, kdy dostanou přednost písně kající. 

Půst je doba výjimečná. Mnohdy se nám stává, že během roku jen s velikým vypětím nacházíme čas na blízké - partnera, děti, přátele. Proto vyhlížíme např. čas dovolené, kdy konečně můžeme být spolu. V podobném významu se odehrává i doba postní. Během roku nám totiž často uniká čas na modlitbu a prostor pro Boha. Proto již více jak sedmnáct set let církev praktikuje jako přípravu na Velikonoce postní dobu, která má tři sloupy: Modlitbu, půst a almužnu. V postu nejde ani tolik o jídlo, jak se populárně lidé domnívají. Jde mnohem více o čas, o vytvoření prostoru pro Boha. Právě v období postní doby jsme pozváni hledat více času na Boha. Zřeknutí se jídla či zábavy má vést k plné soustředěnosti na Boha ještě jinými prostředky než jen modlitbou. Je to čas přípravy, vnitřního probuzení, oživení naděje a touhy.

(Lum)