Nejsilnější zbraň

Emil Kapaun byl americký římskokatolický kněz českého původu. Sloužil v americké armádě jako vojenský kaplan. Kniha popisuje jeho heroické činy během války v Koreji v padesátých letech. V roce 1950 on a jeho druhové padli do zajetí, kde čelili nelidským podmínkám svých severokorejských a čínských věznitelů. Emil Kapaun se celou dobu choval jako opravdový hrdina a spoustu vojáků zachránil od smrti. Sám však v zajetí položil svůj život. 

Kniha nabízí strhující pohled na život zajatců v Severní Koreji, kde čelili mrazu a hladu a zdá se v podstatě neuvěřitelné, jak to mohli někteří vůbec přežít. Velkou oporu měli v kaplanovi Emilu Kapaunovi, který s neuvěřitelnou obětavostí všem pomáhal a dělil se o vše co měl. Všechny povzbuzoval a ač nikomu svou víru v Ježíše Krista nevnucoval, obracel lidi k víře a uznávali ho všichni bez ohledu na vyznání.

Po jeho smrti se pak vojáci, kteří to přežili, zasazovali o to, aby dostal nejvyšší americké vojenské ocenění Medaili cti a zároveň aby byl přijat katolickou církví mezi svaté. V této době běží proces svatořečení a jsou popsány různá zázračná uzdravení na přímluvu k otci Kapaunovi.

(Lum)