Pane, ať vidím...

31.01.2022
K čemu máme oči? To ví každé malé dítě. Jak vypadá slepý člověk? Bílá hůlka, černé brýle, často má jako pomocníka pejska... Má lepší ostatní smysly, aby si vynahradil zrak. Jeho uši, nos, pusa i ruce se mu stanou náhradníma očima. S dětmi jsme si vyzkoušeli, jaké to je nevidět. Nejhorší na tom prý je, že se člověk nemůže dívat na pohádky. Řekli jsme si také, jaké jsou nyní "výpomoci" pro slepce. (Ozvučené přechody, zvlněné chodníky, knížky v jejich "hmatacím" písmu, psí kamarádi...)

Jenže v Ježíšově době nic z toho nebylo. Slepý člověk se automaticky žebrákem a bezdomovcem. Vyvrhelem společnosti. Takový člověk byl už k ničemu... Když Ježíš procházel jednou kolem jednoho takového slepce, slepec začal křičet a vyvádět na celé kolo: "Ježíši!!! Ježíši!!! Pomoz mi, prosím!!!" Dokázali bychom to i my, volat - přímo řvát a vřískat o pomoc? Mnohdy se bojíme druhému o pomoc jenom říct. A Ježíš uslyšel a pomohl... 

U nás v náboženství si Ježíše zahrál Jindra, který procházel kolem mě - žebráka s početným davem. Když slepec začal řvát, Zachariášek mi dokonce zacpával pusu, abych tak nevyváděla. - úplně stejně, jak se o tom píše v Bibli. Ale Jindra se zastavil a pomohl.

Na závěr jsme si s dětmi vyzkoušeli takový zázrak "prozření" sami. Ve vodě se nám ukázal zase barevný svět.

K čemu jsme slepí my? Kolem nás je krásný svět. "PANE, AŤ VIDÍM..." 

LuH