Před 125 lety se narodil sv. Maxmilián Kolbe

Před 125 lety se v centrálním Polsku narodil otec Maxmilián Maria Kolbe, jehož osud zůstane navždy svědectvím o radikálním následování Krista i v koncentračním táboře.

Otec Maxmilián Kolbe, občanským jménem Rajmund Kolbe, se narodil 8. ledna 1894. Spolu se svými třemi rodnými bratry vstoupil mladý Rajmund k františkánům, přijal jméno Maxmilián, k němuž po věčných slibech v roce 1914 připojil také jméno Maria. 

Již za svých římských studií založil se svými spolubratry v roce 1917 společnost Rytířů Neposkvrněné (Militia Immaculatae) a po návratu do Polska začal v Krakově vydávat katechetický měsíčník "Rytíř Nepokvrněné", jenž záhy získal nesmírnou popularitu. První číslo vyšlo v pěti tisíci exemplářích a v roce 1938 dosáhl milionu výtisků.

V roce 1927 založil u Varšavy klášterní městečko Nepokalanów, které se ve třicátých letech se svými více než 700 členy mělo stát největším klášterem na světě. Tam také přenesl centrum své stále se rozrůstající vydavatelské činnosti, která se neomezovala pouze na náboženská témata, ale dotýkala se také sociálních, politických a kulturních otázek. 

Mnohotvárnou činnost a překotný rozvoj kláštera ukončila nacistická okupace. Otec Kolbe byl poprvé zatčen hned v září roku 1939. Druhé uvěznění v zimě 1941 předznamenalo začátek jeho křížové cesty. 28. května 1941 se dostal do koncentračního tábora v Osvětimi. Vedle prací v lágru tajně sloužil jako kněz pro své spoluvězně; z té doby se po něm zachoval malý mešní kalich a růženec. Hodina nejvyšší oběti otce Kolbeho nadešla 29. července 1941, kdy nabídl svůj život výměnou za milost pro svého spoluvězně Franciszka Gajowniczka, otce rodiny, který měl zemřít spolu s devíti dalšími v rámci represí za útěk jednoho z vězňů. Na věčnost odešel 14. srpna, po injekci, jejíž jed ukončil život odsouzenců.

Více informací naleznete ZDE.

(Lum)