Příběhy Tóry - svěží myšlenky na každý den

Výklad Tóry, tedy přesněji několika vybraných kapitol z ní, nám přináší Jan Divecký ve své knize - Příběhy Tóry aneb Patnáct biblických zamyšlení.

Nejdříve upřesním význam slova Tóra pro ty, kteří třeba slyší tento pojem poprvé: "Tóra (znamená zákon, učení), označuje první ze tří částí Tanachu (posvátných spisů), neboli prvních pět knih hebrejské bible. V širším smyslu pak slovo tóra označuje celý Tanach a také Ústní tóru, tradiční interpretaci textu Tóry. Tóra se skládá z pěti knih: Be-rešit - Genesis, Šemot - Exodus, Va-jikra - Leviticus, Ba-midbar - Numeri, Devarim - Deuteronomium." (https://cs.wikipedia.org/wiki/Tóra). Jedná se tedy o pojem z židovského náboženství a označuje základní text Starého zákona, prvních pět knih Mojžíšových. V křesťanském prostředí se užívá název Pentateuch ("pět knih") nebo Pět knih Mojžíšových, což je dřívější tradiční název.

Jelikož výklad Tóry patří k základům židovského náboženství a představuje nekončící interpretaci jejího obsahu, nabízí tak bohatou studnici různých zamyšlení, které zprostředkovávají rabíni-komentátoři. Výklady jsou přístupné i široké veřejnosti a zaujímají dnes v literatuře své nezaměnitelné místo.

Jan Divecký se už delší čas věnuje literatuře s židovskou tématikou a tato kniha není jeho první. Je autorem ještě dvou podobných: Izrael soudců a králů, Králové Izraele.

Myslím si, že jeho kniha - Příběhy Tóry - má místo i v naší Knižní poličce. A to proto, že nám může poskytnout zajímavý pohled(z pozice judaismu) na některé nám známé příběhy Starého zákona. Máme možnost díky tomuto židovskému myšlení, které má své jazykové bohatství, moudrost, vtip i specifický nadhled, klást si zajímavé otázky. A o to tady jde. Je to čtení "...pro všechny kdo mají rádi potěšení ze zamyšlení se nad obsahem knih, které čtou, a tážou-li se po jejich smyslu..."(cit. Efraim K. Sidon, vrchní zemský rabín).

Jednu otázku (přesněji dvě, abych nerušil strukturu textu z knihy) Vám položím prostřednictví této knihy tady i já. Snad neporuším v míře nepovolené autorský zákon, či nějaký jiný zákon, ale snad to bude tady dole i nahoře dobře pochopeno. Nuže:

"Desatero egyptských ran je sice vnímáno jako forma "organizovaného násilí", které má přinutit faraóna k propuštění židovských otroků, my si však musíme položit alespoň dvě otázky:

1. Jaký smysl měly egyptské rány, když je evidentní, že Bůh mohl vyvést židovský národ z otroctví i bez nich?

2. Měl vůbec faraon na výběr? Máme v každém okamžiku skutečně svobodu volby? Proč Bůh zatvrdil faraonovo srdce?

(Příběhy Tóry, str. 84)

Knihu vydalo nakladatelství P3K, vydání 2., 2010

(Jon)