Samotáři podruhé

Když jsem si koupil první knihu Aleše Palána, kterou věnoval šumavským samotářům - "Raději zešílet v divočině", už dopředu jsem věděl, že to bude pro mě čtenářský zážitek. Přečtení mi trvalo snad jen týden, oproti mým obvyklým 4 až 5. O knize samotné, o lidech v ní zachycených, jsem ještě dlouho po dočtení přemítal. Když jsem nedávno zaregistroval, že vyšlo volné pokračování této knihy, neváhal jsem ani na okamžik a novou knihu objednal. Titul "Jako v nebi, ale jinak" je výrokem jednoho ze zpovídaných samotářů, shodou okolností poustevníka z řádu františkánů, bratra Anděla, kterého Aleš Palán navštívil na jeho samotě na jižní Moravě. V knize jsou zachyceny životy osmi lidí, kteří se dobrovolně uchýlili nebo i trvale žijí od narození mimo dnešní civilizaci. Tentokrát je záběr míst širší, vlastně z celé republiky a najdeme tedy zde i samotáře z našeho regionu. Doporučuji. Myslím, že nejvíce slov k zamyšlení nám paradoxně mohou říci lidé, kteří žijí většinu času v mlčení, sami se sebou, obklopeni jen tichem.

Vydal: PROSTOR, nakladatelství, s. r. o. v roce 2019, eprostor.com 

(Jon)