Voda, med a kobylky

Dnešní nábožko jsme si povídali o křtu a Janu Křtiteli, o kterém jsme slyšeli včera v kostele. Byl to zbožný a dobrý muž. Šel na poušť - kde, jak podotkly děti - vůbec žádná voda není. Šel tam a modlil se, aby brzo přišel spasitel. (Ani netušil, jak blízko mu je.) Na poušti se prý živil jen medem divokých včel a kobylkami. Vyzkoušeli jsme si, jak výrobu medu, tak chytání neposedných kobylek. Nakonec jsme dokonce ochutnali med i "kobylky z místního obchodu". 

Z nebe se při Ježíšově křtu ozvalo: "To je můj milovaný syn." 

S dětmi jsme se podívali na fotky ze křtin Matouška a zjišťovali jsme, jak vypadal jejich vlastní křest... (Tohle mají za úkol i doma s maminkami. ☺️) I oni jsou tudíž milované děti Boží.

Poslední hra na pračku a špinavé prádlo byla jakousi symbolikou k "vyprání špinavého srdce od dědičného hříchu". Právě tak, jak se to děje při křtu. 

PS: jen nám při tom dnešním mrazíku stihlo dokonale zmrznout na šňůře... 

(LuH)